Print This Page

Cestopis o cestě po Turecku

13. 7. PARDUBICE – SZEGED

Tak už je to tady. Nadešel den D a my vyrážíme za dobrodružstvími do východního Turecka. Máme sice     trošičku zpoždění proti plánům, ale na Piškota a Sašu 100005, což jsou naši přátelé, kteří s námi budou tuto    anabázi sdílet, to ještě docela jde. Od domu odjíždíme na třetí pokus v asi 16:15. Piškot řídí a moc se s tím nemaže. Ještě před tím kratičká zastávka u rodičů pro plavky (co se přestěhoval, možná 3-4 roky, je asi nepotřeboval :-)) a fičíme. V Brně ještě krátce nakupujeme a už jsme na prvních hranicích. Ty druhé, slovensko-maďarské, překračujeme ve 20.15. Tady už to malinko vázne. Co se dá dělat, holt jedeme na východ a už to začíná být znát. Večerní piknik z vlastních zásob pořádáme u Mc Donalda před Budapeští a pak si to šineme po dálnici dál na jih. Kousek před Szegedem zastavujeme na spánek. Je jedna ráno a máme toho dost. Zapíchli jsme to někde na poli a spíme do asi 5.00. Na víc není čas.