Varanásí­, přesun do Khajuraha, Khajuraho

5.12. Varanásí

Včera večer jsme usnuli jako nemluvňata už po osmé hodině. Ta noc v autobuse se na nás podepsala. Dnes vyrážíme do terénu o půl deváté. Rozhodli jsme se jen tak bloumat a pozorovat cvrkot na ulici.
Během toho bloumání jsme se dostali ke Zlatému chrámu – Vishvanath Temple. Bohužel jako nehinduisté nesmíme dovnitř, ale naštěstí se našli podnikaví obchodníčci, kteří nám umožnili prohlídku přes jejich obchůdek.
Pak se vracíme znovu k řece Ganze a vychutnáváme si ranní rituály. Překvapila nás jedna věc. V Ganze jsou ryby. A ne ledajaké. Jsou to zřejmě nějací příbuzní delfínovců, které známe z Bolívie. Mají určitě minimálně metr na délku. Přímo šokováni jejich přítomností je pozorujeme snad hodinu.
U Gangy jsme zůstali až do večera a postupně jsme se při nasávání večerní atmosféry dostali až ke spalovacímu ghátu, kde probíhaly pohřební obřady. Dověděli jsme se, že existují 3 typy lidí, kteří nemohou být spáleni, a sice malé děti, svatí muži – sádhuové a těhotné ženy. Tělo je vždy zabaleno do bílé látky, umyto v Ganze, pomazáno vonnými oleji a položeno na hranici. Nejstarší syn obejde se zápalnou loučí sedm krát kolem mrtvoly a pak zapálí oheň. Denně je takových obřadů 120-150 a popel je vždy smeten do gangy jednotně, a sice v ranních hodinách. Po tomto kulturním zážitku jsme šli do naší už oblíbené restaurace a chola badula byla opět vynikající.
Počasí: krásně teplo a při vzpomínce na domov v této roční době ještě tepleji
ZS: stabilní

6.12. Varanásí, večer přesun

Dnešní den by se dal nazvat „probloumaným“. Ani nevím, jak ho popsat, protože jsme vlastně jen vyměnili peníze a pak chodili mezi restaurací s vynikající kuchyní a gháty. V hospodě jsme prováděli ochutnávku všeho možného a u řeky pozorovali lidi. Večer se tam konal nějaký náboženský obřad. Přišla Spousta lidí a pouštěli po vodě lampičky. Psychicky se připravujeme na večerní nástup do vlaku. To zas bude řežba…
Počasí: teplo, smog
ZS: dobrý

7.12. přesun do Khajuraha

Nebyla by to Indie, kdyby tady něco fungovalo, jak má. Vlak opět nezklamal a přijel pozdě, i když jen o dvě hodiny. Legrační bylo, že hlasatelka tento náš vlak úplně vypustila a ignorovala jak jeho příjezd, tak také odjezd. Naše štěstí bylo, že po zkušenostech z Delhi jsme se na ní nespoléhali, ale všechno hezky prověřovali osobně a několikrát. Kdybychom tak neučinili, sedíme v čekárně ještě teď.
Hrůza z nastupování a tlačenice ve vlaku byla tentokrát zcela zbytečná. Nastoupili jsme úplně v klidu a dokonce jsme byli i na svých místech. Cestování vlakem byla tentokrát úplná pohoda. Vlak jen nabral další sekyru, takže do Satny jsme přijeli už se čtyřhodinovým zpožděním.
Rychle se přepravujeme motorikšou na autobusové nádraží, odkud za 4o minut pokračujeme do Khajuraha. Je to bus státní a podle toho také vypadá a jede. Je to děs a hrůza, jaký šílený kravál musíme na nerovných silnicích poslouchat a kolik musíme zhltat prachu. Hodně by nás překvapilo, kdybychom tentokrát přijeli bez poruchy a načas. Ani tentokrát indický dopravce nezklamal. Asi 30 km před cílem se náš bus rozsypal a nevypadalo to vůbec růžově. Nakonec ho však řidič s automechanikem opravili v jedné dílně a my šťastně dorazili.
Ubytováváme se v centru této, na indické poměry, vesnice, já peru a večer jdeme na dlabanec. Nejprve jsme měli vegetarián kofta za 35 Rs, ale bylo toho málo, takže sedíme teď „U Sikha“, jak jsme to tu pojmenovali. Restaurace se jmenuje Lovely Restaurant a za 2 USD jsme se tu pěkně přecpali.
Počasí: podstatně tepleji než ve Varanásí
ZS: dobrý, z autobusu máme otlačené z.

8.12. Khajuraho

Dnešní den je opět pohodový. Ráno jsme v klidu vstali, já jsem konečně doprala poté jsme vyrazili na návštěvu západního komplexu známých chrámů v Khajurahu. Nachází se přímo ve městě, v krásné zahradě. Je až neuvěřitelné, s jakou precizností, dokonalostí a smyslem pro detail jsou zdobeny.
Strávili jsme jejich prohlídkou asi tři hodiny a teď se jdeme najíst do hospody „U Sikha“.
Odpoledne jsme relaxovali na terásce hotelu a pak znovu odešli na prohlídku, tentokrát východního komplexu, tedy džinistických chrámů. Ty už nás tak nenadchly, přestože je také zdobily erotické motivy. Poblíž se nachází staré Khajuraho. Jeho obyvatelé jsou už však značně poznamenáni turistickým ruchem.
Večer jsme si opět dopřávali „U Sikha“, tentokrát i sladkosti. Natočili jsme i jejich kuchyni, a pak jsme jim to na obrazovce naší videokamery pustili, takže o zábavu bylo postaráno. Chviličky nepozornosti využila asi trojice Indů (Bráhmanů, tedy příslušníků nejvyšší kasty) k tomu, aby se rozčilovali, že nedostali včas další placky a odešla bez zaplacení. Využili minimální chybičky, aby nemuseli platit. Hodně se s podobným chováním vyšších kast vůči nižším setkáváme a nějak si na to pořád nemůžeme zvyknout.
Počasí: vedro
ZS: mám zvláštní pochody v břiše, Michal OK