Peru, Bolívie, cestopisy, zájezdy, exotika, dovolená s CK Poznání­

A jsme na jihu

Mnohadenni spanelske martyrium pokracovalo 14. etapou z Puerto Lumbreras do Villacarrillo. Se svymi 207 kilometry patrila k nejdelsim. Poradatele ji okorenili o ctyri vrcharske premie, pricemz ta nejvyssi dovedla jezdce az do vysky 1630 m. nad morem. Hlavnim rysem etapy byla narocnost v cetnych kopcich a nevsedni krasa. okolni prirody. Vsichni jsme byli zasazeni a dlouho do noci jsme planovali, jak sem nekdy urcite musime zavitat na poznavaci dovolenou. Nejvice bych ji pochopitelne pral Pepovi a jeho pani. Oba by si ji zaslouzili naprosto mimoradne. Mimochodem, po teto etape Pepa poprve konstatoval "ze si maknul". To uz - verte mi - muselo byt!

Dalsi psychologickou metou byla etapa patnacta. Nejen svoji delkou (opet pres 200 km), ale podobne jako v etape predchazejici, temi jedovatymi ostrymi kopecky a sjezdy. Navic ma Pepa lehkou virozu a leci ji za pochodu, totiz za jizdy. V prubehu dlouheho dne se kdekdo ve skupine nechal slyset, ze Josef je uz "nalomenej", a ze muze mit problemy. Pravdou je, ze uz nejezdi tak elegantne jako v severnim Spanelsku, ale vzdyt ma za sebou silenych 2500 km v kopcich, vetru a pod vrazednym sluncem. Vseobecne napeti rozptylil Josef sam, kdyz v zaverecnem stoupani na Alto de Monachil ( 1510 metru ), predvedl nekolik frekvencnich trhaku, ktere pak byly pri veceri zdrojem dlouhych diskuzi. Usinali jsme s prijemnym pocitem, ze zitra je den volna a pred nami jen sest etap s priznivejsim profilem.

Pri cestovani po Spanelsku, zaujme hned mnoho fenomenu, ktere stoji za zaznamenani. Zeme zrejme vyznamne profituje z dotaci Evropske unie a bohatne doslova pred ocima. Cestuji sem pomerne casto, takze mam jakesi srovnani. Markantni je zejmena vystavba objektu ve mestech a prekvapive siroka a kvalitni sit vozovek ruznych kategorii. Navstevnika take mile prekvapi cistota. Samozrejmosti je vstricna a usmevava komunikace mezi lidmi, a to ve vsech socialnich urovnich. Doslova jako sok pusobi az vytvarne vyhlizejici pestra mozaika cetnych zemedelskych modelu. Geograficke a klimaticke podminky Spanelska delaji ze zeme doslova zahradu Evropy. Je to zeme medem, mlekem, citrusy, vinem, ale zejmena olivami oplyvajici. U oliv a olivovniku se zastavim. Olivovniky se zejmena v Andalusii sazeji uz od Rimanu v dlouhych rovnych radach a pusobi neuveritelne krasne. Vrta mne hlavou, jak na tech prudkych svazich Sierry Nevady mohou vubec produkci oliv osetrovat a posleze sklizet. Dlouho jsem se bavil tim, ze jsem odhadoval kolik tech bizarne pokroucenych stromu s letitou pameti muze asi byt. Nejspis jich budou miliony!!! Olivy se v tomto kraji lisuji v kazde druhe vesnici. Ten nejlepsi, hladky, zeleny a panensky olej pochazi prave z teto casti Spanelska. Nas kuchar nam jej doprava temer denne.

V nedeli se ma odpocivat, pise se uz v Pismu svatem, tak jsme toto prikazani naplnili merou vrchovatou. Nasli jsme dva bungalovy v kempu hned vedle trati, v obavanem, ale kouzelnem pohori Sierra Nevada. Zasluhou volneho dne nas dojeli profesionalni cykliste, tak jsem ozelel navstevu Granady a soustredil se na vyhledani vhodneho postu pro foceni. Strme kopce Sierry zpomalily peloton a nabidly mne sanci na nevsedni a akcni zabery ze zavodu profesionalu. Budou skvelym doplnkem ke snimkum Pepy Zimovcaka z jeho pokusu zvladnout Vueltu 2007. Znacne me rozlobili neukazneni divaci, kteri behaji okolo jezdcu a do kopce je tlaci. Riskuji zraneni sve, ale hlavne ostatnich cyklistu nebo doprovodu na motocyklech.

Prijemny vecer zprijemnil kuchar Pavel Sup, ktery nas prekvapil smazenymi rizky s bramborovym salatem. Nedele, jak ma byt.

Jirka